Spoluvlastnictví lesních pozemků: co obnáší a jak z něj ven

„Spoluvlastnictví je čertův vynález,“ říká se s nadsázkou. A kdo někdy vlastnil podíl na lesním pozemku společně s dalšími příbuznými nebo neznámými lidmi, ten ví, že na tom něco je.

Spoluvlastnictví může fungovat roky bez větších potíží. Problémy však nastávají ve chvíli, kdy se spoluvlastníci přestanou domlouvat, jeden z nich přestane komunikovat, nebo se jejich zájmy rozejdou. V rámci dědictví dochází také k situacím, kdy se dědici podílů navzájem ani neznají. 

Často bývá největší komplikací to, že někteří vlastníci v lese hospodaří aktivně, zatímco jiní o hospodaření nemají zájem. To může způsobit frustraci na obou stranách. Dochází totiž k tomu, že lidé, kteří v lese aktivně hospodaří, investují svůj čas, energii a peníze do údržby a obnovy porostů, zůstávají na hospodaření sami a druhá strana jim nepomáhá, ani se nezajímá. Na druhou stranu se může stát i opak: aktivní vlastníci mohou nečinnosti ostatních zneužívat, zejména pokud mají les hned za rohem a chodí tam bez vědomí spoluvlastníků, provádějí těžbu nebo jiné zásahy a rozhodují o hospodaření bez jejich souhlasu.

Co znamená být spoluvlastníkem lesa?

V podílovém spoluvlastnictví nevlastníte konkrétní část lesa, ale ideální podíl. To znamená jednu čtvrtinu z každého stromu a všeho co se na pozemku nachází. V praxi to funguje tak, že pokud dojde k těžbě a prodá se strom za 1 000 Kč, tak částka, která odpovídá ideálnímu podílu pro jednu čtvrtinu je 250 Kč. Nemůžete samostatně rozhodnout, kde budete těžit, ani komu pozemek pronajmete. Veškerá důležitá rozhodnutí jako je těžba, pacht či prodej, vyžadují souhlas většiny, v některých případech dokonce dvoutřetinové většiny podílů.

A právě to bývá kámen úrazu. Někdy se potřebná většina najde, jindy ne. A domluvit se například s osmi spoluvlastníky, z nichž dva žijí v zahraničí a tři nekomunikují, je téměř nemožné.

Lze spoluvlastnictví zrušit?

Ano. Každý spoluvlastník má ze zákona právo navrhnout zrušení spoluvlastnictví buď dohodou, nebo soudní cestou. Nejlepší variantou je mimosoudní vypořádání, při kterém si spoluvlastníci buď rozdělí pozemek, nebo se dohodnou na finančním vyrovnání.

Dohoda má mnoho výhod: je rychlejší, levnější a většinou i spravedlivější než soudní řešení. Soudní řízení může trvat roky a jeho výsledek není vždy předvídatelný.

Proč se vyplatí řešit vypořádání právě u lesa?

Lesní pozemky mají svá specifika. Jejich hodnota nespočívá jen v půdě, ale zejména v dřevní hmotě a možnostech hospodaření. Pokud o les pečuje pouze jeden spoluvlastník a ostatní jen čekají na „výsledek“, vzniká frustrace, nedůvěra a někdy i nelegální těžba.

Navíc prodej samotného podílu je obtížnější než prodej celého pozemku. Kupující si je vědom omezení, která podíl přináší, a očekává proto výrazně nižší cenu.

Shrnutí

Spoluvlastnictví lesa zní jednoduše ale realita většinou přináší více starostí než užitku. Každý má jiné představy, jiný zájem a jiný čas tomu věnovat. A když se neshodnete, nepohne se nic.

Pokud zvažujete, jak svoji situaci vyřešit, rádi vám nezávazně poradíme, jaké máte možnosti. Ať už jde o rozdělení pozemku, vypořádání nebo prodej podílu. Lepší začít včas, než nechat les zbytečně chátrat.

Cenová kalkulace